ZAMYŠLENÍ: Co mi dalo LEGO do života?

Je to už pomalu 20 let, kdy jsem si naposledy hrál se stavebnicí Lego a i když jsem během svého dětství vystřídal řadu dalších hraček, žádná z nich nepřekonala populární stavebnici z Dánska. Ještě stále mám v živé paměti jednotlivé sestavy a možná bych i dnes většinu kolekcí postavil úplně stejně a to bez návodu.

Zároveň mě těší, že Lego přežilo i do dnešní doby a ba naopak je možná ještě větším fenoménem, než za dob mého dětství. Dokonce i podle odhadů marketérů má být stavebnice Lego vůbec největším hitem letošních Vánoc. Nasvědčuje tomu i fakt, že kladenská pobočka firmy kvůli zvýšené poptávce vůbec nestíhá vyrábět a to i přesto, že výrobní linky jedou na plné obrátky.

Do Štědrého dne teď zbývá necelý týden a tak v tomhle předvánočním čase se vrátím o dvacet let zpátky do mého dětství a trošku více se zamyslím nad přínosem samotného Lega a jak tuhle populární hračku hodnotím s odstupem času.

Z úplného chaosu až po vlastní systém organizace

Všeho všudy jsem měl přes 30 různých stavebnic od menších, či větších kolekcí, až po náročnější díla z kategorie Technic. Postupně jak jsem dostával od Ježíška jednotlivé stavebnice, sestavoval si je podle návodu a vyzkoušel další možné varianty. Nakonec jsem všechny díly sesypal do jedné velké krabice, kde jsem se snad tisíckrát přehraboval všemi součástkami a pokaždé nemohl najít jednu konkrétní kostičku. Zrovna jak na potvoru jsem nacházel díly, které jsem potřeboval při minulém stavění, ale tu konkrétní jedničku s dírou jsem nikdy nemohl hned najít.

Začal jsem se tedy zaobírat systémem třídění jednotlivých součástek, protože už to takhle dále nešlo. Vyzkoušel jsem si rozdělení do menších krabiček a nakonec si všechny díly roztřídil podle tvarů (jedničky, dvojky, sklíčka, kola, figurky atd.) Samotné stavění pak bylo úplně o něčem jiném a díky roztříděným dílkům podle tvaru jsem přesně věděl, kde co najdu. Vlastně jsem už ve svých 7 letech pochopil, jak je důležitý systém organizace a že má smysl v tom i nadále pokračovat.

Neskutečné množství příležitostí

Měl jsem stovky různých dílů z jednotlivých stavebnic a díky tomu si mohl postavit prakticky cokoliv, od velkých letadel, přes hrad s padacím mostem a nebo menší město, jehož součástí byla policejní, či hasičská stanice. Postupně jsem si troufal na větší a větší výzvy a vytvářel složitější sestavy jako popelářské auto s funkčním lisem anebo obří autojeřáb, aniž bych vlastnil konkrétní stavebnici. Bral jsem to jako výzvu dotáhnout rozpracované dílo do zdárného konce.

Pamatuji si, jak se v roce 1994 potopil v Baltském moři trajekt Estonia a tenkrát se o tom psalo v každých novinách. Měl jsem schovanou jednu speciální přílohu novin, kde důkladně rozebírali, jak se nehoda stala. Tuhle nehodu jsem si samozřejmě zrekonstruoval doma v koupelně ve vaně. Postavil si Estonii z Lega a do útrob lodi zaparkoval angličáky a následně odtrhl přední dveře, kterými se dovnitř valila voda. Přesně dle skutečnosti a jak jsem to celé vnímal jakožto devítiletý kluk.

Bez inspirace to zkrátka nešlo

Výrobce dodával ke každé stavebnici Lego takový vícestránkový katalog, kde byla vyobrazená aktuální nabídka všech dalších stavebnic a také jednotlivé figurky a autíčka zakomponovaná do velkoměsta nebo konkrétního příběhu. Každým katalogem jsem se něco nalistoval a hledal náměty, co bych si mohl dalšího postavit. Líbil se mi třeba raketoplán, včetně startovací rampy, ale jelikož jsem tuhle konkrétní stavebnici neměl, postavil jsem si svojí verzi. Tenkrát v devadesátých letech běžel také v televizi pořad Oáza pro děti, kde vyhlásili jednu soutěž. Kdo chtěl vyhrát velkou stavebnici, měl doma postavit co nejlepší most z Lega a poslat fotku poštou na adresu České televize. Soutěž jsem sice nevyhrál, ale zaujaly mě vítězné stavby, což mi posloužilo jako určitý zdroj inspirace a most jsem postavil nový, sklápěcí a daleko lepší než předtím. Inspiroval jsem se všude kolem a LEGO měl jako prostředek pro realizaci mých představ.

S odstupem času považuji Lego za jeden z nejlepších dárků, daleko větší než CDčka s počítačovými hrami typu NHL 98 a další, které jsem pak dostával už jako starší. Ano, na počítači jsem také hrál hry, ale když se zpětně ohlédnu, tak Lego v tomhle bylo daleko více obohacující a rád na tohle období vzpomínám.

Dneska se živím jako grafický designér na volné noze a právě inspirace, kreativita, vlastní systém organizace jsou pro mě naprostým základem při mé každodenní práci. V katalozích LEGO už si dávno nelistuji, ale zato hledám inspiraci na portálech typu Behance a Dribbble. Stejně tak si zde dávno netřídím do krabiček jednotlivé kostičky Lega, nicméně jakožto grafik potřebuji ke své profesi množství podkladů a dalších materiálů. Díky vlastní organizaci dat vše potřebné najdu okamžitě a mohu proto většinu času věnovat jen samotné realizaci projektu.

Stejně tak i v životě, všude kolem je hromada příležitostí, ale vím, že pokud se rozhodnu pro konkrétní směr, nejlepší cestou je začít stavět na pevných základech a postupně růst směrem vzhůru, tak jako před 20 lety kdy jsem pokládal kostičku vedle kostičky při stavbě velkého díla.

Hráli jste si také se stavebnicí Lego anebo jste měli raději Merkur a další jiné hračky? Napište do diskuse pod článkem. Díky a hezké Vánoce všem.

Diskuse

  1. saldam Odpovědět

    Měl jsem jak merkur tak i lego a možná jsem si více hrál s tím legem. Souhlasím že lego je v porovnání k ostatním o dost více kreativní hračka. Jen mě trošku trápí že ta cena nejde dolů.

    • Jiří Mareš Odpovědět

      Díky za komentář. Ano, Lego je dražší, ale zase jeho kvalita je na daleko vyšší úrovni, než konkurenční stavebnice vyrobené v Číně. U Lega jsem aspoň nikdy nesetkal s otřepy nebo ostrými hranami.

Komentáře k článku

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *